JITROCEL KOPINATÝ Plantago lanceolata
Vytrvalá bylina rostoucí u nás hojně u cest a na loukách. Je nenáročná a stačí jí chudší půdy. Potřebuje slunce a nesnáší příliš dusíkaté půdy. V červenci a září se sbírají listy rostliny. Listy jiných jitrocelů (prostředního-media nebo většího-major) se pro léčbu tolik nehodí. Naopak pěstovaný jitrocel blešník-psyllium ano. Listy se suší velmi opatrně, aby nezhnědly, a teplota nesmí překročit 40 °C.
V listech jitrocele je především sliz, pak látka glykosického charakteru askubin, třísloviny a kyselina křemičitá. Uplatňuje se při nemocech dýchacího ústrojí doprovázených značným zahleněním. Jitrocel lze kombinovat s kořeny lékořice, proskurníku nebo jeho listy, s natí tymiánu, mateřídoušky, rozrazilu, yzopu,konopice, s květy divizny, podbělu, slézu, černého bezu, lípy, nebo prvosenky.
Nálevy z jitrocele mohou příznivě ovlivnit potíže doprovázející vředovou chorobu žaludku v čajových směcích v kombinaci s natí mochny husí, meduňky, kořeny proskurníku, s květy heřmánku a plody anýzu.
Také jej lze použít jako součást močopudných čajů. Hojivé účinky při ošetřování mokvavých ran a bércových vředů pomocí obkladů a omývání nálevem je pouze dočasný.